Možná jenaudio

+ + +
» autorka: Maryje...

Pod jedním víčkem slzy
pod druhým splín
na rtech smutný úsměv
to nejsem já...vím

Jako poletující pápěří
netečná-bez vůle své
proč mi nevěříš
máš přece srdce mé

Copak neslyšíš
jeho smutný tlukot....
mou touhu necítíš
je jak vodopádu hukot

Možná pro tu,co blíž máš
nevnímáš mé volání
jinému srdci nasloucháš
a to mé jsi zahodil-ať ti nebrání.
Tipů: 46
» 20.01.12
» komentářů: 23
» čteno: 1303(54)
» posláno: 1


» 20.01.2012 - 19:09
Auva ta zabolela moc:(ST..za hloubku
» 20.01.2012 - 19:31
Třeba bude líp:-)
» 20.01.2012 - 19:45
Smutně krásné
» 20.01.2012 - 21:03
Smutná báseň, smutný hlas
ozvěnou tu zní,
bude líp, až vzejde jitřní jas.
ST
» 20.01.2012 - 21:27
...neSmuTni
» 20.01.2012 - 21:55
krasnosmutná,St
» 20.01.2012 - 22:26
Mile napsané i přednesené!*
» 20.01.2012 - 22:50
Tahle moc bolí.
» 21.01.2012 - 03:19
Opravdu hezká, ze srdce.*****
» 21.01.2012 - 07:45
Ranní chvilka poezie
» 21.01.2012 - 12:29
Paulmatthiole
Křídla zlámaná realitou...
» 21.01.2012 - 17:54
jen možná...
» 21.01.2012 - 18:32
Zpěvné, ještě melodie a vznikne smutek v podobě křištálové.
**
» 22.01.2012 - 13:03
Tak to je bolavé vyznání!
» 24.01.2012 - 13:18
Slzu v sobě zhaš
ty na to máš. To dáš! :) Moc krásná**
» 24.01.2012 - 14:17
ST, krásná báseň.
» 28.01.2012 - 09:04
něžný přednes
» 28.01.2012 - 17:32
Cítím ten tvůj smutek---a rozumím .
» 29.01.2012 - 18:04
ta bolí...
» 10.02.2012 - 11:15
Perfektní. Ten hlas s ozvěnou má sílu-
» 13.02.2012 - 22:54
Anonym
Tvůj hlas - nádherná šílenoST !
» 26.02.2012 - 18:19
Velký smutek vyzněl tak, jak jsi ho pocítila, super.))
» 07.03.2013 - 21:43
Co počít když jeho láska
mizí mi stále víc a víc
a moje k němu nezeslábla
nemohu dělat vůbec nic?
Když od Ní přijde, po Ní voní
já mlčím, pláču v duši jen
což naše láska kdysi byla
jen můj naivní, dětský sen?
Je možné, že ten, co je mi vším
mne náhle krutě zahodil
a ve svém srdci, můj starý obraz
zas novým, mladým, nahradil?
Proč diví se, že nehartusím
netřískám v bytě nádobí
že nedělám mu doma peklo
jak zdálo by se rádo-by?
Já miluji ho celou duší
i chyby ráda odpustím
však nechci aby se to vleklo
spíš svět, než jeho opustím.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Pocit. . . | Následující: V soukolí

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku