Co teď?

Ráno jsem spláchla a potom naslouchala hádání sousedů o to, kdo půjde venčit. Opadaly mi z toho prsty. Vrostly do koberce a odmítly vykořenit. Tak jsem ponořila ledabyle ruce do vařícího oleje, aby se rány zatáhly.

Pak jsem si navlekla oranžový oblek popeláře a výstražnou vestu. To aby se nikdo nezalekl mého optimistického výrazu chycené myši, když jsem se přelévala ulicemi do práce.

Dokonce mi dnes začínalo nevadit, zda stihnu meníčko dřív, než se změním na marnou žádost o zvýšení platu.
Ve vedru rázem začalo sněžit, když mi nastrčili třetí reklamační protokol. Smysluplně jsem zavyla, načež mi ulítli čmeláci. Hlavní včelař ze mně dostal varoázu. Pomstychtivé roje vos se blížily a temně bzučely. Tak jsem si raději navlékla kuklu a rukavice.

S kouřícím dmychadlem jsem sešplhala do kanálového systému a hlavní výpustí veplula do odpadové nádrže.

Zrovna se stmívalo a něžné červánky způsobily moje postupné sublimování. Nyní těkám prostorem a hledám tu správnou chvíli pro svoji reaktivaci...aci....ci..iii....Ten nejvyšší mi chce pomoci a zuřivě tiskne ALT + CTRL + DELETE.....ale kouslo se to........!
Sakra. Co teď?