uprostřed» autor: timotej. |
probíhá tudy vítr.
skrz zádumčivé lidi
rozhazuje svá moudra
do šedivé oblohy
nekonečně měšťáckýho světa
.
v mlčení křičíme tolik let
že stromy na mých cestách
už bych bezmála nepoznával.
neměl bych vhodná slova
k početí intimního rozhovoru
proto chodím ulicemi jak ti lidi
a každého soudím po zraku
jako poraněný pták
co má žalostivý strach.
o sebe a svá křídla
den co den mám chuť na oheň
na vznícenou slámu v srpnové noci
bezpáteřní rituál hledání
ve stoce halucinacemi sršících vzpomínek.
žít zamčený v jedné minutě času
.
fouká a zkoumá naše tváře
každý záhyb oděvu na nás
utíká pořád pryč
dál po ulicích
až do širých polí krajin.
kde mlčí bláto
a mlékem je cítit les
skrz zádumčivé lidi
rozhazuje svá moudra
do šedivé oblohy
nekonečně měšťáckýho světa
.
v mlčení křičíme tolik let
že stromy na mých cestách
už bych bezmála nepoznával.
neměl bych vhodná slova
k početí intimního rozhovoru
proto chodím ulicemi jak ti lidi
a každého soudím po zraku
jako poraněný pták
co má žalostivý strach.
o sebe a svá křídla
den co den mám chuť na oheň
na vznícenou slámu v srpnové noci
bezpáteřní rituál hledání
ve stoce halucinacemi sršících vzpomínek.
žít zamčený v jedné minutě času
.
fouká a zkoumá naše tváře
každý záhyb oděvu na nás
utíká pořád pryč
dál po ulicích
až do širých polí krajin.
kde mlčí bláto
a mlékem je cítit les
Tipů: 19
» 12.01.12
» komentářů: 11
» čteno: 738(28)
» posláno: 0
» nahlásit
» 15.01.2012 - 10:25
1 

zajímavé, hezké
až do širých polí krajin.
kde mlčí bláto
a mlékem je cítit les
tam i s větrem je mi dobře
až do širých polí krajin.
kde mlčí bláto
a mlékem je cítit les
tam i s větrem je mi dobře
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Následující: dlouhé spaní