ROD

Opatrně se přesouval, ke kořisti se plazil po kamenitém dně a dával pozor, aby svými brvami nezvířil vodu. Ploskočerva měl téměř na dosah, viděl ho, jak se líně převaloval v bahně, a filtroval svými masitými ústy na minerály tak bohatou břečku.
Připravil se k výpadu a vyrazil! Ploskočerv se ani nestačil otočit, a už ho ústa Čtrnáctého oběhu zasáhla.
Během vteřiny byl mrtvý. Čtrnáctý oběh si pochutnával na jeho vnitřnostech, když ho vyrušil Rudý.
Připlul maskovaný hnědými řasami, a ve dvou předních párech klepet držel jednu nohu Krajináře.
Bylo vidět, že si svůj úlovek mimořádně užívá, ale nabídl Čtrnáctému oběhu kus Krajinářova masa.
Rudý se zeptal: „Viděl jsi to hejno červů, co táhlo v pootočném směru? Kdybychom teď zabrali, možná bychom je ještě stihli.“
Čtrnáctý oběh při tom návrhu zakroutil makadly, a odvětil: „Asi bychom se měli vrátit: přední žaludky už máme plné, a larvy budou jistě hladové, a to ani nemluvím o starých a ženách.“
Rudý zatřepal ústy na výraz souhlasu, a vydali se na cestu.
Proplouvali korálovým lesem, a dávali pozor na Lapače a Kruňky. Sice už jich většinu dávno vyštvali, ale jeden nemohl nikdy být moc opatrný, když šlo o tyhle škůdce, a navíc v okolí nebyla jen šestnáctinohá, ale i desetinohá ,,zvěř“.
Sestoupili až na dno, a doplazili se do jeskyně, kterou jejich skupina používala jako úkryt před pre- dátory, bez rozdílu počtu končetin. Uvítalo je hejno larev z poslední snůšky. Byly čilé, ale i na nich bylo vidět, jak jsou vyhladovělé. Krunýře měly matné, a několik jich už mlelo z posledního.
Nejdřív ale museli nakrmit Tvrdé, kteří byli budoucností rodu, i jeho obranou proti nepřátelům. Ostatní se budou muset spokojit se zbytky.
Larvy, které se už jen vlekly, Rudý a Čtrnáctý oběh rovnou snědli. Byly stejně zbytečné: když už byly tak slabé teď, na co by byly rodu později, až přijde Zkouška?
Pak přinesli, to co jim zůstalo, ženám, které chránily Líhniště, i když bylo až na pár neduživě vypadajících vajíček úplně prázdné.
Na Staré nezbylo nic, ale ti stejně k ničemu nesloužili. Své znalosti již předali, a tak Rodu sloužili jen jako nouzová zásoba masa.
Jeden ze starých vypadal dost zle, a všem, dokonce i ženám bylo jasné, že ho budou muset brzy sníst nebo začne být úplně nepoživatelný.
Zakrátko přišlo Tmavnutí, larvy zalezly do otvorů ve stěnách jeskyně, a ven vystrčily jen ty části schránek, které už ztvrdly. Rudý a Čtrnáctý oběh pluli směrem ke vchodu, aby ho mohli zatarasit.
Byli už skoro u něj, když se Rudý začal chovat divně, klepeta mu cvakala a brvy se mu podivně třásly.
Čtrnáctý oběh tomu nevěnoval pozornost, a spíše přemítal, jestli z téhle snůšky vůbec něco bude. Ostatně zbývalo pouhých několik hromádek vajíček, jenže pokud se vůbec nevylíhnou, bude muset
Rod zase pryč, a poslední migrace dopadla velmi špatně, a nebyl důvod se domnívat, že to bude tentokrát lepší. Vystrčili první pár očí ven z jeskyně, a rozhlédli se kolem…
Najednou jako by uviděli malé světélko, na jinak potemnělém Pozadí. Nevšímali si toho, a už už se dali do opevňování vchodu před nočními dravci, když tu se začalo světélko zvětšovat!
Netrvalo dlouho, a bylo tak velké jako Velké světlo, a potom jako více Velkých světel, až neuměli jeho velikost a záři popsat…Potom Rudého napadla myšlenka, která byla později velmi opěvována celým Rodem: Jít se schovat!
Pouhý okamžik poté co utekli do jeskyně, se dno zatřáslo a teplota zvýšila. Larvy vrkaly, ženy přikrývaly svými těly onu ubohou snůšku, a Staří otupěle zírali svýma zbývajícíma očima do prázdna.
Potom všechno ztichlo….
Hned jak přišlo Zesvětlení, vyplazili se Rudý a Čtrnáctý oběh z jeskyně, drželi se tak nízko, jak jen mohli, a upřímně doufali; ačkoli postrádali potřebné výrazy, že události včerejšího dne nebyly nic víc než vidění. Ale ta přicházela obyčejně jen po požití Trubkodanů.
Když se dostali ven z jeskyně, naskytl se jim pohled na tu nejzvláštnější věc jakou, kdy viděli:
uprostřed Korálového lesa zela jáma neuvěřitelných rozměrů, a na zpřerážených korálech se páslo neuvěřitelné, a pro ně nepopsatelné, množství tučných Ploskočervů a Nohatců.
V té chvíli se osud celého Rodu navždy změnil…