Meditace letního podvečera
Dojmy z podvečerních toulek přírodou, tak, jak jsem je prožíval před řadou let. (Dnes už mi zbyly jen ty vzpomínky…)
» autor: Zdeněk Farkaš » Básně / Experiment |
Když
zvečera tiše
bloudíš nad městem,
cestou, co vede mezi kopci
do temnošedých rozeklaných skal,
zdá se ti snad,
že nelze žít
bez lásky
dál.
Proto
tajemná píseň,
která kolem zní,
svými tóny tě přitahuje
a dává ti velkou touhu žít,
ta bude věčně skryta
v tvé nepokojné duši
a nebudeš mít
klid.
zvečera tiše
bloudíš nad městem,
cestou, co vede mezi kopci
do temnošedých rozeklaných skal,
zdá se ti snad,
že nelze žít
bez lásky
dál.
Proto
tajemná píseň,
která kolem zní,
svými tóny tě přitahuje
a dává ti velkou touhu žít,
ta bude věčně skryta
v tvé nepokojné duši
a nebudeš mít
klid.
Tipů: 32
» 11.01.12
» komentářů: 16
» čteno: 975(38)
» posláno: 0
» nahlásit
» 17.01.2012 - 20:37
Tvé podvečerní meditace
jsou věru vždycky krásné štace
ze kterých nechce se mi zpět
a čím jsem starší tím více líbí se mi svět
jsou věru vždycky krásné štace
ze kterých nechce se mi zpět
a čím jsem starší tím více líbí se mi svět
» 28.01.2012 - 09:09
Možná, že ve snaze o grafickou podobu došlo k tomu, že básnička pří čtení místy drhne. Možná se mi to jen zdá.
Každopádně Tip.
Každopádně Tip.
» 27.07.2013 - 00:20
Anonym
SKVĚLÁ!!!!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Vzpomínky | Následující: Hora Zeleného přízraku (3/II)