Já sem nepatřím
Chci pryč z reality..
» autorka: Thalia |
Ten pocit je mi víc než blízký -
vlastně je mým denním společníkem.
Ze stromu života jsou už jen třísky,
a samota je radosti loupežníkem.
Já sem nepatřím.
Moje duše je osamělá, ale nespoutaná;
a každá chvíle mimo realitu uvítaná,
jenže ji nikdy nespatřím.
Asi budu muset splynout s davem,
ač nerada, sžít se s realitou,
schovat svou tvář pod temným hávem
a zkrotit svou duši vzdorovitou.
vlastně je mým denním společníkem.
Ze stromu života jsou už jen třísky,
a samota je radosti loupežníkem.
Já sem nepatřím.
Moje duše je osamělá, ale nespoutaná;
a každá chvíle mimo realitu uvítaná,
jenže ji nikdy nespatřím.
Asi budu muset splynout s davem,
ač nerada, sžít se s realitou,
schovat svou tvář pod temným hávem
a zkrotit svou duši vzdorovitou.
Tipů: 10
» 10.01.12
» komentářů: 5
» čteno: 914(20)
» posláno: 0
» nahlásit
» 10.01.2012 - 20:56
Nač krotit duši,
vždyť jen ta vede
životem.
Básníkům občas
i smutek sluší.
Bez citů kolísání
byla bys jen
robotem.
vždyť jen ta vede
životem.
Básníkům občas
i smutek sluší.
Bez citů kolísání
byla bys jen
robotem.
» 06.04.2012 - 21:32
Viky
Krásná báseň, taky se tak někdy cítím :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Rozcestí | Následující: Nevrátím se