Zapsáno v osudu
Další smutná..
» autorka: charibeja |
Položil jsi ruce na mé,
už nevím, co jsem řekla,
jen jedna osamělá slza
po tváři mi stekla.
Nebyla to slza smutku
ani slza radosti,
byl v ní zpečetěný osud
a také špetka hořkosti.
A já dobře věděla jsem,
že když zrak k tobě zvednu,
štěstí že je na dosah
a zároveň v nedohlednu.
Tak jsem se jen usmála,
svou bolest snažila se skrýt,
krutý osud pošeptal mi,
že nemůžeme spolu být.
už nevím, co jsem řekla,
jen jedna osamělá slza
po tváři mi stekla.
Nebyla to slza smutku
ani slza radosti,
byl v ní zpečetěný osud
a také špetka hořkosti.
A já dobře věděla jsem,
že když zrak k tobě zvednu,
štěstí že je na dosah
a zároveň v nedohlednu.
Tak jsem se jen usmála,
svou bolest snažila se skrýt,
krutý osud pošeptal mi,
že nemůžeme spolu být.
Tipů: 16
» 08.01.12
» komentářů: 8
» čteno: 789(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 08.01.2012 - 21:34
Ach, ten osud, někdy přemýšlím, jestli se mu nedá, přeci jen, maličko uhnout...
» 09.01.2012 - 08:13
Smutná..hezká...a bolest neskrývej, vyřvi ji, vybreč, propij nebo prokecej...třeba... tak ať je líp :)
» 09.01.2012 - 08:40
Paulmatthiole
V životě už má člověk leckdy leccos doslova ve svých rukou, a když se pokusí to uchopit, proteče to mezi prsty... a nebolestivý univerzální recept na to je v nedohlednu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: 7 smrtelných hříchů | Následující: Smrt