POTKÁVAT s nadějí

s notnou dávkou smutku a melancholie.... Pokud se bojíte, že vám dnes něco zkazí náladu, doporučuji toto dílo nečíst.
» autorka: Toulavá
Vánoce už jsou za námi, přesto jako bych ji ani nebylo. Nějak zmizelo kouzlo darování, když denně potkáváte lidi pospávajícíh na ulici. Hodinky máte přesně nastavené a v rámci nepřátelského světa, jste stejně nepřátelští k ostatním. Bolí, když v předvánočním shonu potkáváte strhané tváře. Někdy jen proto, že ještě nenakoupili dárky. Shon zmatek a konzum. Kolikrát jste se před Vánocemi usmáli? Kolikrát jste se zastavili a pohled upřeli do neznáma?
Jednou dvakrát?
Pak už mi, nezbývá nic jiného než se ptát: Kam zmizela láska, naděje, mír a klid? Kdy se lidé zapomněli zastavit?
Když kamarád pronesl, kdo by mohl milovat zatoulaného psa. Trochu jsem se za sebe styděla a přepadl mě obrovský smutek, protože já bych mohla. Toulavý psi mi nejsou cizí, tak jako lidé na okrajích společnosti. Jsem divná a možná divnotvorná.
Původně jsem chtěla psát zamyšlení o tom, kam se schovala naděje. Došla jsem k tomu, že naději všichni očekávají z venku. Je pro ně psíkem, který přiběhne, když ho dost dlouho voláte, a kterého pustíte na ulici, když je zbytečný. Tak se táži vás, kdo by mohl milovat naději? Když je jako ten pouliční psík, stokrát odkopnutá v době slávy a z lidí se naučila mít strach.
Tipů: 18
» 07.01.12
» komentářů: 12
» čteno: 741(28)
» posláno: 0


» 07.01.2012 - 23:12
Je úžasné, když mladý člověk, jako ty napíše tuhle perličku, snad je jen málo lidí, co vnímají lásku opravdově a nehledají štšstí jen v penězích, krásně jsi to napsala.
» 07.01.2012 - 23:25
Paulmatthiole
Já bych k tomu napsal pár slov...konzum je vyvěšování vánočních ozdob a nabídek v září, konzum je hysterie z toho, že někdo nenakoupil šunku - jakoby snad hrozil hladomor... ale na druhou stranu, pořád mám kolem sebe lidi, kteří dovedou ocenit klidné posezení a já si pro změnu užívám ty okamžiky, když rozbalí to, co jsem tak pracně a leckdy neuměle zabalil, no, a... ehm, doufám, že jsem se trefil :-)

Jsem děsně zimomřivé stvoření a když pod stromkem najdu elektricky vyhřívané prostěradlo, slovo konzum mi ani nepřijde na mysl - synek mé matky je doslova v sedmém nebi :-)

Jsou ti, kdo milují zatoulané psy. Vítej v klubu :-)
» 07.01.2012 - 23:34
Paulmatthiole: Konzum neberu jako "hanlivé" slovo, i když tak často vyznívá a používá se tak. Spíš mě vadí to, že lidé se za něčím stále honí. Neumí se zastavit a některé věci příjmout s pokorou. Stejně jako změnu počasí. A nejvíc asi to, že naději považují za něco co musí přijít na zavolání... A pak mluví o tom, že naděj je ztracená.
Oběma děkuji za komentář
» 08.01.2012 - 00:14
Také se ptám...
» 08.01.2012 - 20:11
Toulavá nebuď smutná není proč. Dárky na Vánoce nakupuji průběžně, málokdy se stane že bych vstoupil do prosince a nebyl na vánoce připraven.
Ale protože letošní vánoce byly beze sněhu rozhodli jsme se s dcerou nechat stromeček nazdobený do jaráků, kdy si uděláme další Vánoce. Jen tak maličké, snad na sněhu. Dárky jsou povolené drobné a levné, prostě jen pro radost a doufám, že mě nebudou mít přátelé za blázna.
PS: A kdyby nebyla naděje asi bych se nechal loni zavřít do Daliborky :-)))
Jinak krásně napsáno ...
» 08.01.2012 - 20:47
kasparoza: Jsem ráda, že to takhle vidíš... Jsem ráda, za každé takové lidi...
» 09.01.2012 - 13:10
já si je teda užil...záleží na přístupu...
» 09.01.2012 - 16:43
Mám rád toulavé psy, ... mám rád nespoutanou volnost, ...

a vím že je možno je ochočit, a získat

ne spoutat

jen se jim přiblížit

a tak stát se jedním z nich ...
----------------------------------------

nevím proč mezi lidmi se tohle nedaří ... a většinou nezdaří ...
ale neměli bychom se přestat snažit ..
» 14.01.2012 - 16:44
Máš pravdu, Toulavá. A je to na delší, navýsost filosofický a zároveň velmi praktický rozhovor. Není to jen o konzumu. Je to třeba také o našich ideálech, co od života vůbec očekáváme. Nekupujeme si jen hmotné dárky a neplatíme jen penězi.
Když nemáme rádi zatoulané psy - co máme tedy rádi? A proč?
» 14.01.2012 - 17:00
Siorak: Děkuji zakomentář... někdy si o tom můžeme popovídat...
» 15.01.2012 - 08:29
Naděje je vize, a pokud se člověk nepřičiní, vizí i zůstane.
» 05.06.2012 - 22:20
Viky
Lidé se stále jen ženou. Moje maminka když jsou Vánoce je na nervy. A přitom nevím proč, podstata Vánoc nejsou přece jen dárky...Lidé se mají mít rádi a darovat si maličkosti. Na co jsou drahé dárky, které se za měsíc, dva, tři, rozbijou? Není největší dárek právě láska?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: 4 | Následující: 5

© 2011 - 2020 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.