S láskou, to nikdy nesouviselo

Vášeň jednoho večera
která ti popravdě - vůbec neslušela
Se stála našeho přátelství zhoubou
a ty seš pro mne už jen troubou

Kdyby v tom byl cit
pak možná by mne to zlomilo
A z téhle básně by byl hit
ale jak, když milování naše s láskou nesouviselo

Zničil jsi přátelství
pošlapals mé ego
Tak možná teď mám štěstí
neb vzpomínek nezbylo mnoho

Pro věčnou nenávist
vše dobré zatratím
Není to závist
jen stal ses odporným

Pro polibek s kamarádkou
jsi zahodil nás
Kdybys mne zradil z cizí holkou
tak nezvednu hlas

Však ona je mou nejbližší
no, vlastně byla
Teď bude vážně nejlepší
aby báseň už skončila

Tak jako naše přátelství,
které jsi poničil
A o prsten s kamenem
mou ruku připravil