Ejhle, jak vznikla hlína?
Další literácká :)
Vymyslela jsem to minulej rok, no, měla jsem malé dilema, jestli to sem dát.. :D
» autorka: Rezkaaa |
Kdysi dávno a dávno, tak dávno, kdy ještě neexistovalo skoro vůbec nic a planeta Země si to už ani nepamatuje, se stala jedna věc. Věc velice zajímavá a pro budoucí obyvatele planety velice prospěšná.
Zrodila se hlína.
Ale ne jenom tak, jakože buch! a byla tady, ale dlouholetým vývojem. Cesta k dnešní podobě hlíny byla opravdu dlouhá a strastiplná. Vše začalo takto:
Slečna atomová se chtěla vdávat. Byla opravdu půvabná, celé dny k ní chodilo celé procesí chlapců-atomů. Slečna ale ne a ne si vybrat, až si na ni jednoho dne došlápl její zámožný agresivní otec:
"O, už mě vážně neštvi. Nejsi atomem kyslíku jen pro nic za nic, my máme budoucnost, určitě během let prorazíme a uděláme kariéru, dostaneme se až na vrchol! Tak si koukej vybrat, ať z tebe něco je!"
O z toho byla celá rozpačitá, nechtěla otálet, ale žádný z nápadníků se jí nelíbil. Uhlíka (C) by si v životě nevzala, je to takový ušmudlaný trouba. A Fosfora(P)? Nikdy!
Až jednou ráno zaklepal na dveře on! Vlastně oni!
Dvojčata Vodíkovi (H). Kyslička z nich byla celá paf! Nemohla si vybrat jen jednoho, chtěla oba. Řekla to otci, a ten byl navýsost spokojen.
A konala se veliká svatba. O měla nádherné šaty a H byli v krásných oblecích. Jakmile si řekli všichni tři své "ano" a dali si polibek, stala se zvláštní věc.
Už tam nebyla O ani kluci Vodíkovi. Už tam byla pouze H2O.
A to byl první krůček na cestě k hlíně.
Když se vytvořila H2O, Kyslička i kluci Vodíkovi zanikli, a zůstala jediná, zcela nová osoba. Dala si jméno Oxid vodný.
Oxid vodný se přestěhoval do jiného města a založil si kavárnu. Ve městě to byla jediná sloučenina, protože všichni ostatní byli příliš zaostalí. Nikdo nezpozoroval, že se blíží nová doba.
Jednoho dne, když Oxid vodný vařil kafe-jako tradičně-sám pro sebe, otevřely se dveře. A vešel prach. nebo spíš, parta prachu namačkaná na sebe tak těsně, že tvořili jednu kuličku. Oxid vodný je s radostí uvítal, představil se a hned se s kuličkou prachu dobře seznámili.
"Oxid vodný? Budem ti říkat Voda, to je tvoje přezdívka." oznámil s úsměvem prach.
"Dobrý nápad." dodal prach 2.
"Skvělé." přidal se prach 8, který byl úplně uprostřed.
"Tak jo." zabručel Oxid vodný, teď už Voda a šel pro tácek s kafe.
Ale stala se nemilá věc. Když byla Voda u stolu, zakopla o nohu židle a svalila se přímo na prachy! A jelikož je voda kapalina, smíchala se s prachem a vznikla jakási divná hmota. A pak už to jelo.
Tam potkala Vápníka (Ca), tam Kyslíka (O) a smíchávala se a smíchávala, dlouhá létá, celá tisíciletí, statisíciletí, miliónletí, až z ní byla veliká hmota, která utvořila kontinent.
Hmota, po celém světě známá pod názvem: Hlína.
Zrodila se hlína.
Ale ne jenom tak, jakože buch! a byla tady, ale dlouholetým vývojem. Cesta k dnešní podobě hlíny byla opravdu dlouhá a strastiplná. Vše začalo takto:
Slečna atomová se chtěla vdávat. Byla opravdu půvabná, celé dny k ní chodilo celé procesí chlapců-atomů. Slečna ale ne a ne si vybrat, až si na ni jednoho dne došlápl její zámožný agresivní otec:
"O, už mě vážně neštvi. Nejsi atomem kyslíku jen pro nic za nic, my máme budoucnost, určitě během let prorazíme a uděláme kariéru, dostaneme se až na vrchol! Tak si koukej vybrat, ať z tebe něco je!"
O z toho byla celá rozpačitá, nechtěla otálet, ale žádný z nápadníků se jí nelíbil. Uhlíka (C) by si v životě nevzala, je to takový ušmudlaný trouba. A Fosfora(P)? Nikdy!
Až jednou ráno zaklepal na dveře on! Vlastně oni!
Dvojčata Vodíkovi (H). Kyslička z nich byla celá paf! Nemohla si vybrat jen jednoho, chtěla oba. Řekla to otci, a ten byl navýsost spokojen.
A konala se veliká svatba. O měla nádherné šaty a H byli v krásných oblecích. Jakmile si řekli všichni tři své "ano" a dali si polibek, stala se zvláštní věc.
Už tam nebyla O ani kluci Vodíkovi. Už tam byla pouze H2O.
A to byl první krůček na cestě k hlíně.
Když se vytvořila H2O, Kyslička i kluci Vodíkovi zanikli, a zůstala jediná, zcela nová osoba. Dala si jméno Oxid vodný.
Oxid vodný se přestěhoval do jiného města a založil si kavárnu. Ve městě to byla jediná sloučenina, protože všichni ostatní byli příliš zaostalí. Nikdo nezpozoroval, že se blíží nová doba.
Jednoho dne, když Oxid vodný vařil kafe-jako tradičně-sám pro sebe, otevřely se dveře. A vešel prach. nebo spíš, parta prachu namačkaná na sebe tak těsně, že tvořili jednu kuličku. Oxid vodný je s radostí uvítal, představil se a hned se s kuličkou prachu dobře seznámili.
"Oxid vodný? Budem ti říkat Voda, to je tvoje přezdívka." oznámil s úsměvem prach.
"Dobrý nápad." dodal prach 2.
"Skvělé." přidal se prach 8, který byl úplně uprostřed.
"Tak jo." zabručel Oxid vodný, teď už Voda a šel pro tácek s kafe.
Ale stala se nemilá věc. Když byla Voda u stolu, zakopla o nohu židle a svalila se přímo na prachy! A jelikož je voda kapalina, smíchala se s prachem a vznikla jakási divná hmota. A pak už to jelo.
Tam potkala Vápníka (Ca), tam Kyslíka (O) a smíchávala se a smíchávala, dlouhá létá, celá tisíciletí, statisíciletí, miliónletí, až z ní byla veliká hmota, která utvořila kontinent.
Hmota, po celém světě známá pod názvem: Hlína.
Tipů: 8
» 05.01.12
» komentářů: 5
» čteno: 1468(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.01.2012 - 19:59
Velice vtipné,nápadité Jakoby to napsal inteligentní chemik. Jaképak dilemma, to nepřichází vůbec v úvahu! Kdy nabídneš další? :-)) ST
» 25.01.2012 - 17:03
Lituji, že jsem tě neznala v době, kdy jsem ještě měla povinnou chemii :D ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Sedí a kouká do monitoru | Následující: Tohle by čekal. Kdyby věděl, co dělá.