DEPRESIVNÍ
plazím se po zemi
» autorka: nejsembásník |
Ruce v bahně
V srdci hřeby
Duše na dně
Prázdné cévy
Z těla cáry
Oči rudé
Všude zmary
Jen tma bude
V srdci hřeby
Duše na dně
Prázdné cévy
Z těla cáry
Oči rudé
Všude zmary
Jen tma bude
Tipů: 34
» 03.01.12
» komentářů: 19
» čteno: 980(43)
» posláno: 0
» nahlásit
» 03.01.2012 - 13:05
Paulmatthiole
Ono se to urovná... Země bývá někdy silnější, ale pokaždé mě potěší, když ji přeperu a zase si stoupnu :-)
» 03.01.2012 - 13:23
2
Buď ráda, že se plazíš po Zemi, na Jupiteru bys to měla 2,5 x těžší. Zkus to na Měsíci, tam by se i mělo ulevit asi šestkrát! :o)) ST!
» 03.01.2012 - 13:34
když je člověk na zemi, je dobrý to, že níž už to nejde a o zem se dá opřít při zvedání se..
» 04.01.2012 - 17:07
...Výborně...konečně něco pro mě...Konečně jsi pochopila a něco se naučila...ale zase se vrať k něžné a romantické poezii...deprese je moje ....-)))
» 07.01.2012 - 15:08
Můry létající kolem hlavy, které nejdou jen tak odehnat a ač přes něžnost křídel jimi mlátí v neuronických synapsích... moc serotoninu... jak tyhle stavy znám... Přeji pevné nervy.
» 09.01.2012 - 08:40
tma beze světla nebyla by tmou
ten kontrast nutný je a daný
a stejně jako přicházejí rány
tak pohlazení v úsměvech Tvé oči zaujmou...:)
ten kontrast nutný je a daný
a stejně jako přicházejí rány
tak pohlazení v úsměvech Tvé oči zaujmou...:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: PLÁNOVÁNÍ | Následující: ŽIVOTNÍ BILANCE