Lhostejnost

Té bledé dívce černá barva sluší,
měla až příliš citlivou duši,
její tvář je teď konečně klidná,
smrt jediná k ní byla vlídná.

Poznala příliš mnoho smutku
a taky špatných lidských skutků,
až když ji smrt zahalila svým hávem,
teprve teď vzbudila váš zájem.

Nevšímali jste si jí až dosud,
byl vám lhostejný její osud,
příliš krutí jste k ní byli,
to vy jste jí srdce otrávili.

Házeli jste jí klacky pod nohy,
způsobili rány, co se nehojí,
nevšimli jste si, jak je smutná
a teď se divíte, že je mrtvá.

Byla to křehká lidská bytost,
nad její smrtí teď předstíráte lítost,
vždyť nikdo z vás ji neměl rád,
tak nechte ji aspoň v klidu spát.