Rychlé dojmy z enduro závodů 2011

Zase motorky, mám i jiné zájmy ale o těch někdy jindy.
» autor: umělec2
Dojmy

Život je jen jeden, myslím.
Tak s tím musím žít a ne jen tu být.
Tak začnu.
Měním zvyky.
Podstupuji operaci očí.
Přestávám jíst maso.
Míň piju alkohol, víc se hýbu, nebráním se námaze.
Vyhýbám se práci a jsou i rádci co mne od toho zrazují.
Vrazi žití!
Poslouchám své vědomí a děkuji pánubohu za nápovědu.
Chodím za ním ke kapličce u mé louky.
Jenže co je na této zemi mé?
Jen zážitky a se mnou oni zmizí.
Pak taky děti, aby se za mne nemusely stydět.
A já za ně.
Taky manželka co se mi stále líbí.
Puštěnou mám televizi na stole u notebooku taky knihy káva foťák v emailu zpráva na louce kráva i tráva.
Minulý týden jsme se vrátily ze Slovenska od Terchové z túr, sauny a krásné přírody. Viděl jsem kopce, skály důchodce-chodce i horolezce. Taky vím, že nevím kdy, že mám dost.
Vyburcován stále chodím, holemi se raději jistím.
Čtu Bukowského.
Jedu na závody do Jizerek.
Na motorce.
Dávám jí nové gumy, mažu řetěz před odjezdem.
Přidělávám držák navigace
Balím věci do loďáku tedy házím, co si myslím, že budu potřebovat.
To hlavní však mám v srdci v rukou a v myšlení.
Už se nebojím.
Tedy ne moc.
Zdá se, že skoro vůbec.
Tak tak jedu.
A jedu.
Přijíždím do kempu plného podobně postižených lidí rozličného věku, povolání a co já vím čeho všeho ještě.
Sedí tu doktor, vedle něho já s námi dredaři, holky, cestovatelé, dobrodruzi.
Je nás tu přes osmdesát.
Večer je večeře a po něm seznamování promítání z minulých ročníků.
Mluví se o bezpečnosti, pneumatikách.
Dávám několik svijánů, kafé s rumem a na závěr zelenou.
Pak spát.
Ráno po probuzení se mi zdá, že nemůžu jet neb mám teplotu.
Zjišťuji, že je to ta předstartovní.
Beru si prášky na tlak.
Jdu na snídani, skoro nemůžu jíst.
Piju černý čaj.
Zapisuji se k jednomu z vodičů podle předpokládaných schopností a motorky.
Odjíždí jedna ze skupin a mně se líbí tak mi to nedá a jedu za nimi.
V první zatáčce jde první motorky na zadní.
Po ní i druhá.
Pak jedu já smykem do zatáčky.
Sprcha štěrků z polňačky, mraky prachu klopím štít helmy.
Od operace očí mám jen čtyři dny.
Přejíždíme na silnici a zdá se mi, že po ní jedeme nějak dlouho.
Zanořujeme se na pole a hle zde jsou hasičské závody. Mají z nás zřejmě radost neb po průjezdu toho stáda nevidí na terče.
Po louce to strašlivě klouže, a přesto málokdo ubírá.
Drny se řítí na plexy štítu helmy.
Vjíždíme do lesa a zde je první postižený průrazem.
Sundává ze své KTM 950 Adventur zadní gumu třikrát ji lepí, mění a tak stále dokola.
Až čtvrtý pokus s novou zapůjčenou duší je po hodině a půl je úspěšný.
Průběžně nás všichni předjíždí.
Konečně odjíždíme. Po necelém kilometru jde po skoku k zemi.
Uražený kohout a tekoucí benzín.
Vypadlé sedlo nádrž.
Přesto se vše daří provizorně opravit.
Jezdec je zdá se v pořádku.
Snad je otřesena tempo se trošku zvolní, říkám si.
Nezvolní.
Motorky znovu burácí.
A je to hudba síla zní.
Úzká pěšina prudká do kopce přerušovaná příkopy, přes které se musí jet, co to dá to, aby se přelítly. Kdo se bojí, jde na boudu.
Bojím se asi té boudy tolik, že neubírám.
Ty co vidím to dělají stejně.
Dredaři i doktoři.
Mladí i staří.
Visáci zpívají, že je to známka punku.
Je to známka punku.
Jedeme krásným krajem, dost stavíme a čekáme na pozůstalé.
Lávka pro chodce s prudkým nájezdem a zábradlím nezdá se pevná pro chodce.
Vjíždí první což je signálem pro další.
BMW má válce do stran a to se tam nemůže vejít říkám si, opak je pravdou.
A za ní další a další.
Jedeme na rozestavěnou silnicí, kde se zvedají oblaka prachu, nevidím na krok.
Proti mně se náhle vynořuje bagr s válcem.
Plné brzdy a prudký 30 metrový sjezd.
Bojím se, jenže to nemůžu přiznat.
Dávám to a tak sebevědomí jde nahoru.
Řítíme se po svážní cestě k pískovému lomu.
Tam odpočívám a fotím ty ostatní blázny.
Fyzikální zákony pro některé neplatí.
Pak ještě jedeme na motokrosovou trať, kde dávám tři čtvrtě metrový brod s močkou.
Strašně smrdím jí i potem.
V hospůdce dáváme výborný oběd a přijíždí za mnou kamarádi na svých pro tyto disciplíny nevhodných strojích.
Jsem rád, že tu jsou.
Po chvíli však odjíždíme. Jeli za mnou přes tři sta kilometrů kvůli obědu?
Vím jak to je.
A zase dál.
Potkáváme i ostatní skupiny občas se prohazujeme.
Najíždíme na silnici, kde to zase umím na drapácích já.
Předjíždím jednoho za druhým až je tu vůdce na svém BMW.
Neznám cestu tak jej jen provokuji neustálým dýcháním do zátylku.
Některé zatáčky projíždím driftem a mám z toho dobrý pocit.
Večer se promítají fotky a záběry z kamer na helmách.
Taky se dost pije.
Svěřují se dojmy.
Jí se upečení krocani.
Já maso nejím, přesto kousek uždibuji.
Je to moc dobré.
Mířím do chatky, vytahuji knihu.
Čtu Bukowského ženy.
Usínám.
V pět hodin ráno se někteří vrací a chtějí spát na mé posteli.
Obtížně jim vysvětluji jejich omyl.
Další den odjíždím po snídani. Nemám cíl cesty.
Jedu tedy podle slunce.
Vychází na východě, přeběhne jih a míří na západ.
Bydlím na jihu
Dávám to tedy přes les sám a vyjíždím po různých silničkách v Rudolfově.
Jedu k Fojtově přehradě.
Cestou dělám pár fotek. Vyjíždím v Liberci a říkám si, že by nebylo na škodu se podívat za krásného počasí na Ještěd. Jedu podle kolejí Ještědskou ulicí a pak zamířím na turistické stezky. Je tam moc lidí a zřejmě ze mne nemají radost. Ani já z nich. Pod vrcholem potkávám kluky, co mne varují před parkovným. Přesto mířím nahoru a po chvíli se též vracím. Šedesát za motku nedám. Opět se loučím a odjíždím směr Mimoň.
Cestou měním plán, vojáky nemusím, bude to Kokořín.
Všude spousty cyklistů, chodců, motorkářů.
U rybníka dokonce i obnažené dívky.
Tak to je důvod k přestávce.
Nenápadně fotím tyto krásy přírody.
Stavím v hospodě u Mělníka na pozdní oběd.
Pak dál domu do Prahy.
Odvazuji loďák, navigaci, zamykám, jdu domu a koupu se.
Důležité je, že jsem to zažil.

Zítra do práce – ještě si to rozmyslím, pomyslím.
Tipů: 7
» 30.12.11
» komentářů: 4
» čteno: 584(9)
» posláno: 0


» 30.12.2011 - 09:26
Umíš psát i žít super:)ST
» 31.12.2011 - 21:21
Máš můj obdiv!
» 14.01.2012 - 00:32
Kráásný...Úplně jsem se vžila
» 15.01.2012 - 21:57
...bezva reportáž, jako víno...ty obnažené jsem tam viděl taky, před lety na čundru...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Motorkáři - výlet | Následující: Hambinec
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
narozeniny
sun [5]


© 2018 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

Patos

Ty nejlepší útržky z každodenního, místy bláznivého, života.

Ladič pian

Ladíme, opravujeme, provádíme posudky klavírů a pianin.