Černobílá hudba
mini-próza o těšení se na zítřejší návštěvu u klavíru
» autorka: Kapika |
Vytiskla jsem si noty, abych měla ten Kaleidoskop od S.Cravise hezky černý na bílém. Jak stopy ve sněhu, co tu ještě pořád nenapadl. Zítra si je vezmu s sebou. Otevřu ten krásný leskle černý klavír, a prsty se rozběhnou... při stupnicích na rozehrání. Pak je budu opatrně učit novým krůčkům po bílých a černých klávesách, některé budou klopýtat, přes těch pět černých béček. Oči budou překakovat mezi těmi dvěma černobílými světy. A až toho všeho budu mít plné zuby, udělám si kávu s mlékem. A než se tu osmistránkovou věc naučím, třeba konečně ze setmělé oblohy konečně stančí pár sněhových vloček...
Tipů: 8
» 28.12.11
» komentářů: 4
» čteno: 696(14)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: zamyšlená, já i ne-já | Následující: Bloudění