Stromy...
...jak Ty a já...
pro J...
» autor: druza |
°°°°°
Osamoceny
Uprostřed louky stojí
Vánkem rozvlněnými listy
Navzájem se zdraví
Když vítr větve rozhýbá
Obejmout
Nebo alespoň dotknout se snaží
Ač kořeny prorostly
A dávno již se propletly
Nedostane se jim objetí
Ač mízu společnou
Mnoho jar již mají
Nikdy si své koruny
Nepohladí
Ve svém tak blízkém
Souznění
Zůstávají sobě nekonečně
Vzdáleni
°°°°°
Osamoceny
Uprostřed louky stojí
Vánkem rozvlněnými listy
Navzájem se zdraví
Když vítr větve rozhýbá
Obejmout
Nebo alespoň dotknout se snaží
Ač kořeny prorostly
A dávno již se propletly
Nedostane se jim objetí
Ač mízu společnou
Mnoho jar již mají
Nikdy si své koruny
Nepohladí
Ve svém tak blízkém
Souznění
Zůstávají sobě nekonečně
Vzdáleni
°°°°°
Tipů: 24
» 28.12.11
» komentářů: 12
» čteno: 799(22)
» posláno: 0
» nahlásit
» 28.12.2011 - 18:38
Opak Filemona a Baucis. Hezky podaná. Škoda těch verzál na počátku každého verše.
» 03.01.2012 - 20:56
Dota Slunská: souhlas s Dotou, s velkýma písmenkama v poezii jako se šafránem
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Následující: Prší...Přece?!?