O vánoční příležitosti
ncd
» autor: Siorak |
. . . lidé jsou jako pokladničky
ke kterým často ztrácíme klíčky
A když pak zasekne se zámek
od jejich duší křehkých schránek
pak ze skříňky je náhle sejf
plátován leskem pancířů.
Jak vzácní jsou duší opraváři
a na jejich místě jsou kasaři
co vlamují se do komnat
lapkové s tváří rytířů.
. . . lidé jsou jako pokladničky
ke kterým často ztrácíme klíčky
Ty klíčky co nám propůjčili
když v naši duši uvěřili
a my jim svěřili ty své
aby nám zámky nesrostly rzí
Tak jen to odmykání cvič
i k duši tvé je stejný klíč
zamknutím zamkneš duši sobě
a zarůst necháš horou lží
. . . lidé jsou jako pokladničky
ke kterým často ztrácíme klíčky
Tak najdi v koutě olejíček
osvoboď pokoru zpod víček
vždyť je čas Vánoc, odpuštění
co ztratíš, dvakrát se ti vrátí
Nestyď se za slabost, jen se snaž
a všechna příkoří slzou smaž
pohledej klíče dávno ztracené
za ně jenom úsměvem se platí
ke kterým často ztrácíme klíčky
A když pak zasekne se zámek
od jejich duší křehkých schránek
pak ze skříňky je náhle sejf
plátován leskem pancířů.
Jak vzácní jsou duší opraváři
a na jejich místě jsou kasaři
co vlamují se do komnat
lapkové s tváří rytířů.
. . . lidé jsou jako pokladničky
ke kterým často ztrácíme klíčky
Ty klíčky co nám propůjčili
když v naši duši uvěřili
a my jim svěřili ty své
aby nám zámky nesrostly rzí
Tak jen to odmykání cvič
i k duši tvé je stejný klíč
zamknutím zamkneš duši sobě
a zarůst necháš horou lží
. . . lidé jsou jako pokladničky
ke kterým často ztrácíme klíčky
Tak najdi v koutě olejíček
osvoboď pokoru zpod víček
vždyť je čas Vánoc, odpuštění
co ztratíš, dvakrát se ti vrátí
Nestyď se za slabost, jen se snaž
a všechna příkoří slzou smaž
pohledej klíče dávno ztracené
za ně jenom úsměvem se platí
Tipů: 42
» 27.12.11
» komentářů: 22
» čteno: 1105(44)
» posláno: 0
» nahlásit
» 27.12.2011 - 13:40

Nestydím se za slabost... Někdy však dochází síla uzvednout něčí klíček... když ten můj někde v koutě obrůstá pavučinami...
» 27.12.2011 - 14:25

Řekl bych, že je potřeba najít nejen správný klíček, ale i zámek se musí snažit. A pak to jde samo. Skoro samo. :o)) ST!
» 27.12.2011 - 14:27
ttragelaf

... navzdory klíče lesku z oceli
a nejjemnějšímu oleji
tě někteří - dříve či později
vyhánějí ze dveří
a nejjemnějšímu oleji
tě někteří - dříve či později
vyhánějí ze dveří
» 27.12.2011 - 14:50

Zrovna těsně před vánoci hledala jsem klíč (od sklepa) a nenašla, je pryč.. Někdy se nedaří najít klíč k správnému zámku..ale když jo, to je pak radosti a někdy i štěstí. Moc hezká!
» 27.12.2011 - 15:01
Renaud de Châtillon

Ale ještě jsem nezkoušel vyměnit zámek :-)
» 27.12.2011 - 18:56
krizekkk

Jsou i pokladničky, které se dají otevřít jen rozbitím.
To je větší průšvih. Klíčky se dají udělat nové. st
To je větší průšvih. Klíčky se dají udělat nové. st
» 27.12.2011 - 19:33

Tvé podobenství Radku jsou tak pravdivá...
přiznání slabosti není slabostí....to mne naučil život.
přiznání slabosti není slabostí....to mne naučil život.
» 27.12.2011 - 20:10

***
Rado, čtu ji po několikáté a líbí se mi čím dál víc ... a na jednu stranu je mi z ní smutno -
to pro ty klíče nenalezené, navždy ztracené,
ale na druhou stranu zase líp -
to pro ty, co odemykají i dávno zapomenuté pokoje a nalézají krásu u dřevěné vyřezávané lampy a pohodu v letitém ušáku, který roky ležel zaprášen na půdě...
Tvé verše jsou jako staří známí, které potkávám po letech ... znáš to, otázky: cos dělal, jak šel čas, nemoci, lásky, zklamání, naděje ... a nakonec poučení ... a těšení se na příště ...
Díky za fajn večerní čtení ...
***
Rado, čtu ji po několikáté a líbí se mi čím dál víc ... a na jednu stranu je mi z ní smutno -
to pro ty klíče nenalezené, navždy ztracené,
ale na druhou stranu zase líp -
to pro ty, co odemykají i dávno zapomenuté pokoje a nalézají krásu u dřevěné vyřezávané lampy a pohodu v letitém ušáku, který roky ležel zaprášen na půdě...
Tvé verše jsou jako staří známí, které potkávám po letech ... znáš to, otázky: cos dělal, jak šel čas, nemoci, lásky, zklamání, naděje ... a nakonec poučení ... a těšení se na příště ...
Díky za fajn večerní čtení ...
***
» 27.12.2011 - 20:19

Máš pravdu, Vánoce přinášejí klid, pohodu i odpuštění, úplně nejvíc se mi líbí poslední dvě sloky, krásné,))
Tak najdi v koutě olejíček
osvoboď pokoru zpod víček
vždyť je čas Vánoc, odpuštění
co ztratíš, dvakrát se ti vrátí
Nestyď se za slabost, jen se snaž
a všechna příkoří slzou smaž
pohledej klíče dávno ztracené
za ně jenom úsměvem se platí
Tak najdi v koutě olejíček
osvoboď pokoru zpod víček
vždyť je čas Vánoc, odpuštění
co ztratíš, dvakrát se ti vrátí
Nestyď se za slabost, jen se snaž
a všechna příkoří slzou smaž
pohledej klíče dávno ztracené
za ně jenom úsměvem se platí
» 27.12.2011 - 23:27

snažím se nenechat zaprášit klíče ani pokladničku.. připomněl jsi mi ten pocit, kdy nevidíš ani nemluvíš s někým dlouho a pohled i pocit je o tom včera, o tom, že nemusíš každý den ale to , ta chvíle i ten pocit je okamžitý..
» 28.12.2011 - 06:28

někdy ani úsměv nestačí,
každý člověk je zkrátka jinačí,
přesto se snažím odmykat
do duše přenést slovo rád....
každý člověk je zkrátka jinačí,
přesto se snažím odmykat
do duše přenést slovo rád....
» 29.12.2011 - 00:32
Paulmatthiole

Někdy klíček, jindy pěst
čím jen, čím se nechat vést...
bývám zmaten, na mou čest :-)
čím jen, čím se nechat vést...
bývám zmaten, na mou čest :-)
» 01.01.2012 - 17:03

Moc pěkné!
Jen někdy je i pokora slabá na to,aby se smazalo to,co tolik ublížilo....
Jen někdy je i pokora slabá na to,aby se smazalo to,co tolik ublížilo....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.