…dej obru štěstí a slaboch bude z něj…

Když nemáš co ztratit,
nevíš co je to strach,
žiješ ve svém světě
a za trochu klidu jsi rád.

Ale nemůže pršet věčně,
v hlavě mi stále zní,
jednou přijde ten zkázy den
a já budu vědět, že je poslední.

I když je noc,
vím že už svítá
a tvoje náruč,
mě pomalu vítá.

Schovám se do ní,
už dávno mám co ztratit.
Z obra náhle slaboch…
Ale čas nedovolila bych vrátit.

Co má přijít,
to stejně přijde
a když dáme tomu šanci,
tak to možná vyjde…