Pták Hlas, pták Svoboda, pták Prostor

*
Každého z nás čas od času přepadne touha rozletět se vstříc horizontu, touha po svobodě vlastních křídel, touha vydat hlas, který by ostatní utvrdil v tom, že jsme se na chvíli stali součástí prostoru, který nazýváme oblohou. Právě tyto tři prvky – Hlas, Svoboda a Prostor, se snoubí v nesmírnosti a kráse Poezie.
Základním stavebním kamenem poezie je slovo. V současné době jsme svědky postmoderního trendu recyklace. Představme si, že rozdělujeme slova do různobarevných kontejnerů na sídlištích. Možná je odvážné srovnávat slovo s kelímkem od jogurtu či krabicí od mléka, ale mnozí s ním zacházejí jako s produktem, ze kterého je potřeba mít co největší zisk i za cenu toho, že vrátíme do koloběhu opotřebované. Sama definice recyklace zní výmluvně: znovuvyužití surovin obsažených v odpadech. Naštěstí existují letci, kteří o tuto surovinu pečují jako o dítě v souladu s Hlasem, kteří si váží bohatých možností, které slovo nabízí. Básníci, jedinci napojení na prastarý kód, který vede až k samotnému centru energie vesmíru, do hnízda. Právě v neustálé obnově významu slova pro současnou společnost, která v mnohém přeceňuje svoji schopnost komunikovat, spatřuji nepostradatelnost veršotepců.
Poezie je volbou, specifickým způsobem nazírání, které má schopnost osvobozovat. Svoboda s sebou přináší i nemalá úskalí. V dnešní době se slovo neuzavírá do trezoru, jak tomu bylo za minulých režimů, ale převládá tendence slovo překřičet dalším slovem. Člověk se stává do takové míry otupělým, že nedokáže přijímat informace, není s to rozlišit zrno od plev. Možná proto je poezie pro mnoho lidí vzdálená, protože jsou jejich přijímače přeladěné na jinačí druh signálu. Společenské milieu je protkáno kódy slev, kódy politického deklamování, kódy masových sdělovacích prostředků, kódy a kódy…ale verše si neuzurpují Prostor podobný programátorskému řádku. Šíří se éterem, neznají hranic, pronikají bytostmi, ze kterých vyšly a které přesahují. Otázkou zůstává, zda přesáhnou i bezobsažnost prostředí, vytvořeného lidmi na sociálních sítích.
Ať už to dopadne jakkoli, prvním krokem k opravdovému setkání s Hlasem, Svobodou a Prostorem může být naplnění odvěké touhy člověka vzlétnout, povznést se. Proto místo ušpiněných kontejnerů v ulicích hledejme svá útočiště ve větvích…
*