Telo
... niekedy ako by si so mnou ani nechcelo žiť...
» autorka: Lorraine |
Zopár sĺz
na vankúši snov
keď nemôžem spať.
Zopár boľavých
kvapiek soli
s modrým nádychom…
Raz nás vybrali spolu
je to už dávno
no odvtedy
patríme k sebe.
Tíško ti kladiem otázku
aj keď viem
že neodpovieš…
Som azda taká zlá?
Možno.
Len ty vieš
a ja si iba domýšľam…
Zrádzaš ma
keď púšťaš mi
jed do žíl
a v kŕči
ma zrazu
zanecháš samú…
Boľavú
zmätenú
chvejúcu sa
nútenú trpieť
tvoje rozmary…
Že iba reakcie?
Na smútok?
Nerozhodnosť?
Že neviem všetko
hádzať za hlavu?
Na strach z budúcnosti
ktorý ma čas od času
pribije ako klincom
až na dno priepasti?
Som už taká!
Prepáč…
No skús to so mnou ďalej.
Podrž ma
keď budem bez sily
lebo jedno viem
.
.
bez teba
to nezvládnem…
***
12.4.2010
Tipů: 12
» 18.12.11
» komentářů: 5
» čteno: 918(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.12.2011 - 08:42
Zvládnout život..na to musí být partner dost silný
když jeden nemůže potřebuje se opřít o toho druhého a pak naopak..ne se jen vézt.Pokud není o co se opřít
je třeba se rozhodnout:(ST..
když jeden nemůže potřebuje se opřít o toho druhého a pak naopak..ne se jen vézt.Pokud není o co se opřít
je třeba se rozhodnout:(ST..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Hvězdný prach | Následující: Kto som