dál srdce mlčí a nic se neříká....

Neřekne světlo v těch očích,
naděje se nepřivolá
hluboká jak moře,
pevná jako skala
zůstane v nadějích
že se tak bála
něco vůbec říct
jen měsíční svit
prozradí víc
než vůbec se musí
co v sobě ale dusí
potom si přivolá
svého strážného anděla
že mlčela,
že věděla
toulala se po stráních
v nenapsáných písních
vzpomínky pláči
v obrysech spalujících ,
vášní z naděje co plyne
mlčí..z lásky nezahyne
možná si žije bez naděje
budoucí chvíle nevaruje
dál jen mlčí
dál jen slova nestačí
dál srdce mlčí
a nic neříká.