návrat
... je to jedna z těch starších... s novým názvem a v novém modru :)
» autorka: Suzie |
sedím tady a mé srdce
tepe někde jinde
v objetí dlaní
melancholického filozofa
ve tmě světa
září hvězdy
nejjasnější souhvězdí
/ ne, nepláču už, vždyť ani nemám proč.../
cítím se prázdná k prasknutí
naslouchám tichu...
jsem jen němé srdce zvonu
hranice bodu zlomu
a po střepech z porcelánových slonů
vracím se domů...
tepe někde jinde
v objetí dlaní
melancholického filozofa
ve tmě světa
září hvězdy
nejjasnější souhvězdí
/ ne, nepláču už, vždyť ani nemám proč.../
cítím se prázdná k prasknutí
naslouchám tichu...
jsem jen němé srdce zvonu
hranice bodu zlomu
a po střepech z porcelánových slonů
vracím se domů...
Tipů: 17
» 07.12.11
» komentářů: 8
» čteno: 843(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.12.2011 - 22:31
Krásně jsi vyjádřila pocity z pázdnoty a zklamání. Je to jako stav před výbuchem, než dojde k vnitřnímu smíření. Líbí se mi, cítím z ní autentičnost...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Následující: strach