Motýl noci
nebývá paletou barev, je zvláštně magický...
» autorka: Lorraine |
Jsi motýl s křídly
hebkými jako samet
barvy loučící se noci
s kresbami stínů
našich smutků.
Lákán světlem
žárovkových vláken
pouličních lamp
a jasnou září hvězd
snažíš se teplo brát
i přes sklo
které brání letu.
Našel jsi cestu
a unikl kapkám deště
jež smáčely by ti křídla
svou tíhou slz.
Na dlažbě
barvy slonové kosti
leží tvé bezvládné tělo
a křídla ztratila jemný pel
který rozfoukávají
pomalé kroky
kolemjdoucích
kteří v myšlenkách
se ještě oddávají
nočnímu snění.
Za oknem
právě vychází slunce
a nikdo netuší
zda splnil se tvůj sen…
***
16.4.2008
Tipů: 18
» 29.11.11
» komentářů: 8
» čteno: 1151(20)
» posláno: 0
» nahlásit
» 29.11.2011 - 10:59

PROPADLA JSEM TVOJÍ MELANCHOLII,
SNAD SE TEN PŘÍBĚH DÁLE ROZVÍJÍ ..
SNAD MOTÝL PŘEŽIL SMUTNÝ PÁD,
NEZEMŘEL, JEN CÍTIL JEMNÝ CHLAD
A SLUNCE ZNOVA OSUŠILO SLZY NA KŘÍDLECH,
NĚKDY JE LÁSKA, TOUHA, SNĚNÍ - TEN NEJÚČINNĚJŠÍ LÉK
SNAD SE TEN PŘÍBĚH DÁLE ROZVÍJÍ ..
SNAD MOTÝL PŘEŽIL SMUTNÝ PÁD,
NEZEMŘEL, JEN CÍTIL JEMNÝ CHLAD
A SLUNCE ZNOVA OSUŠILO SLZY NA KŘÍDLECH,
NĚKDY JE LÁSKA, TOUHA, SNĚNÍ - TEN NEJÚČINNĚJŠÍ LÉK
» 16.10.2012 - 17:12

Noční motýl ukryt tiše dřímá,
z řádek Tvých teď na mne smutek pad,
s Tvými verši je mi přesto príma,
ač mám v srdci stále noční chlad...
;o)
z řádek Tvých teď na mne smutek pad,
s Tvými verši je mi přesto príma,
ač mám v srdci stále noční chlad...
;o)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Stromy | Následující: Ze života pus 3