G.P.

život a smrt. Jedna z těch, co jsem psal pro Lenku...

Další „dětská“ pro Lucku...

jak svět přichází o básníky...

Poslouchám a dávám sem další z mých básniček pro děti

věnuju jí wolfskooi, druhé v pořadí, háčkovi... Ale především tomu (té), kdo se za ně schovává...

i takové to někdy je...

je o jedné dívce, která krásně stepovala, ale chybělo jí k tomu srdce...

jen ve zkratce

trochu z dětství, trochu z dospělosti

z večerního metra...

Normálně to nebývá můj problém...

Je to pro mojí dceru Klárku – další z jejího předškolníího období – být s ní je pro mne vždycky štěstí

Na kopci u Mělníka stál jeden opuštěný a polorozpadlý kostel. Tak o tom kostelu a o lidech...

...někdy je lepší snít...

... si děláme často. O čemkoli, o komkoli...

je to romantické, i když to bolí...

Jedna starší...

Když přestanou sloužit křídla, která nás vynesla do oblak snů a nadějí...

Jestli někomu budu připadat infantilní, tak tuhle jsem napsal své dceři, když jí bylo pět let

pro Lucku...