Mario de Janeiro

Inspirováno jedním takovým básníkem...

Co sa to šupoce za tů stodolů?... Kolikrát může bejt i trochu smutno, jen když je veselo! J.Werich

Nedávno se na ministerstvo dostavila delegace nespokojených zvířátek. A musím říct, že právem nespokojených. Proč, to pochopíte snadno, když si zazpíváte následující kramářskou píseň

inspirováno Psavcem...

....projevy a statě...Lásky

...jenom si kasám plachtu..

...nahlédnu skrze okno...a co vidím..

..jsem jen..

....kéž by potěšil a pohladil...

Všem lidem dobré vůle.

...stalo se jedné kouzelné noci z dvacátého prosince na dvacátéhoprvního rovněž prosince, to vše ještě letos...

...a tak tě prosím, milý Ježíšku, aby si lidé víc naslouchali. Jinak už vážně nic nepotřebuji. S úctou a díky...

...stačí kratičký záblesk majáku, abychom poznali směr..

...Cirkusový stan je dvakrát vyprodán... Z cyklu lidé z maringotek a hospůdek.

je to vyznání, ale slíbil jsem, že do té sekce nepůjdu...

...momentky navždy vryté...

...kdo by to neměl rád... Moderní upíři vůbec se nepýří, když nám krev z paží ssají, nechápu co z toho mají...

...ze sbírky – Nečtené sexce -...(inspirováno Waywardem)

Není snadné porovnávat vlastní život s životem moří, hor či vesmíru. Stejně nesnadné je pochopit myšlenku vzdálených galaxií. Mnohem lehčí je, pokazit někomu náladu, připravit jej o chvilku pohody...

...srdíčko nepředstírá. Buď bije,..nebo ne.