.....................

další ze vzpomínek na babičku a její moudra

Skleněnej...

ó hory...mý...

Poděkování nejen uvedenému trojlístku

Paže zpět, třísky mých slz!

(ne)báseň, (ne)úvaha

pro ty co pozorně čtou

nemocniční

...už ví, že jsou...

...

Miniaturka

aneb jak jsem rozvázal tkaničku tý země v botě a uviděl jí svýma očima…

ve fontáně Travi...slavím...

..nějak se to ve mně mele...??,

kdy už najdeme ten smysl, který je všem nadosah, a přitom dalek!!!

S.O.S

trochu jinak... (jen krátké útěky sama před sebou... ode všech... a zpět...)

Ta povídka je sama o sobě dlouhá, a třeba by se vytratila pointa...takže bez anotace.

...možná, že trochu zmateně...ale tak to mnou proplulo...