Friedberg

Ten kostel svou věž topí
v hladině když se stmívá
kdo nebyl nepochopí
jak je tu voda živá
Jak líně kola na hladině
roztáčej svoje pirulety
sedím tu denně jako v kině
a pozoruju kapří hřbety
Tam někde v dály od Frýdavy
zní zvuky kytar
cvrkot z trávy
a v nebi voda utopená
noc co noc
z břehů sténá
ta scéna
není v 3D
v mý hlavě ale navždy zbyde...