sejf

Koukni se synku
z okna vlaku
kolik je kolem
svinstva braku
jak padá voda
z černých mraků
na dlouhý pláště
úchyláků.

Pozoruj strouhu
podél trati
přemítej o smyslu cest
lásku a touhu
než se ztratí
v betonu velkoměst
schovej si v sejfu
paměti.

Až bude ti jak zvířeti
když po lesích ho štvou
vzpomeň si znova na mý slova
vše jednou splyne
s černou tmou...