chemoška

Na zádech skoro čtyři kříže
ještě dva a jsem blíže
..řekl bych na dosah
v podvečer u refýže
už ze zad málem líže
můj smrti pach.

Mám to v dlani
křížem čáry
bez ustlání
černý máry
v chodbě opřený
jako sáně bez ohrádky
..to ty dlaně,černý pátky
zuby týhle stařeny.

Ani nevím která bije
jestli mám se ještě bít?
ty chemický terapie
dávají mi zahulit
před tím zdrhem z její tlamy
říkají mi všichni známý
...to dáš!