Věda jako moderní náboženství

Tímto tématem samozřejmě neříkám nic nového, žádný objev Ameriky, protože jsem už o tom slyšel a kdo to vymyslel první – to nevím. Myslím, že ale stojí za trochu gymnastiky pro mozek takhle v neděli před obědem. Po něm už obvykle nic moc nevymyslím. Takže berte to jako takovou ranní rozcvičku, protože když nejde o život, tak jde o .. ale to bychom došli někam úplně jinam.
Narozdíl od jiných náboženství, která dělají opravdu mnoho, aby se odlišila od sebe, je věda v jistém smyslu fikanější, protože tvrdí, že náboženstvím vůbec není. A tím se odlišuje jakoby úplně ve všem, takže její ovečky mají nádherný pocit nadřazené výlučnosti a její otcové-zakladatelé zase jistotu, že nepřijdou o chleba. Pojďme se na onu výlučnost podívat trochu blíže.

1. Věda má své věřící, fanatiky, heretiky, extrémisty. Dokonce se dá říci, že všichni její vyznavači ve vědu spíše věří a nemají žádné exaktní důkazy pro její „nadobjektivitu“, či jen obyčejnou objektivitu. Prostě – a to samotná věda přiznává – veškeré naše znalosti, které věda má k disposici jsou založeny na několika axiómech – tj. tvrzeních, která jsou přijímána bez důkazu. Jedno z nich je třeba to o materiální podstatě všeho bytí. A to jak víme je filosofická otázka. Dokonce základní. Zatím na ni nebyla nalezena odpověď, kterou by bylo možno exaktně doložit. Zbývá tedy víra.
Věřící, fanatikové a extrémisté vědy nepáchají o nic měně zla a škod, než odpovídající skupiny nejrůznějších náboženství.
Mimochodem – komunismus je extrémistický projev aplikace vědy založený eticky na zadáních křesťanské (přesněji možná euroatlantické) představy o dobru a zlu. Morální kodex komunisty, co nám kdysi četli v hodinách občanské nauky, se od desatera moc v konečném dopadu nelišil. I když to možná není vidět na první pohled, cíle komunismu byly postaveny na pilířích křesťanství. Jen Bůh byl nahrazen Vědou (vědecký materialismus).

Zde se s ním můžete seznámit. Cituji:
* oddanost věci komunismu, láska k socialistické vlasti a k socialistickým zemím;
* svědomitá práce pro společnost: kdo nepracuje, ať nejí;
* péče každého o zachování a rozmnožení společenských hodnot;
* vysoké vědomí společenské povinnosti, nesmiřitelnost k porušování zájmů společnosti;
* kolektivismus a soudružská vzájemná pomoc;
* jeden za všechny, všichni za jednoho;
* humánní vztahy a vzájemná úcta mezi lidmi: člověk je člověku přítelem, soudruhem a bratrem;
* poctivost a pravdivost, mravní čistota, prostota a skromnost ve veřejném i osobním životě;
* vzájemná úcta v rodině, péče o výchovu dětí;
* nesmiřitelnost k nespravedlnosti, příživnictví,nepoctivosti, kariérismu a hrabivosti;
* přátelství a bratrství všech národů SSSR, nesmiřitelnost k národní, rasové nenávisti;
* nesmiřitelnost k nepřátelům komunismu, míru a svobody národů;
* bratrská solidarita s pracujícími všech zemí, se všemi národy.

Tento kodex je ovšem o mnoho méně konzistentní a daleko více je z něj cítit účelovost a poplatnost době. Prostě je poznat, že komunismus tu nebyl 2000 let.

2. Věda má své instituce (církve) chrámy (školy, výzkumáky).
3. Má své kněze (učitelé,inženýři..), biskupy (výzkumníci, vědci, VŠ kantoři ..) a mezi nimi i arcibiskupy a kardinály – manažery vědy.
4. Věda má své mecenáše. Stejně jako náboženství.
5. Věda má své mučedníky a svaté. Stále jsou v oblibě historky o chudých, ale pracovitých vědcích, kteří to dotáhli až k Nobelovce a zaplatili to nejen tím, že odmítali jinou práci za vysoké výdělky, rozpadla se jim rodina, ale i zdravím. Takové Marie Curie to křestní jméno náramně sedí (tím nechci říci, že si ji nevážím, ale je to ikona vědy). Albert Einstein je nekorunovaný spasitel moderní vědy. A dalo by se jmenovat dále. Poslední dobou se vede těžký spor o darwinismus – typický střet náboženských postojů. Církev těžko může přesvědčit stoupence vědy, protože to by musela použít nástrojů vědy. Ale vcelku se jí – alespoň co je slyšet z USA dost lidí daří přesvědčit o pravdivosti kreacionismu nebo teorii inteligentního designu.

6. Našly by se jistě i příklady honů na čarodějnice. Vědci v nich nebyli oběti, ale inkvizitoři. Věda, podobně jako revoluce občas požírá své děti. Kolik skutečných vědců zruinovali sami nafoukaní, vědecky impotentní příslušníci vědeckého establishmentu! Fašismus velmi obratně zneužil eugeniky, čímž ji zdiskreditoval pravděpodobně na dalších 100 let. Asi by se těžko dalo ve třetí říši obhajovat názory o rovnosti ras.

7. Metodou vědy je – nikdy ničemu nevěř (kromě mě). Tohle už odněkud známe. Tvrdí to každá ideologie.

Je poledne, takže končím. Jen chci na konci přiznat, že sám patřím k věřícím vědy. Ovšem nerad bych se pokládal za ovečku. Když, tak aspoň strakatou, nebo černou. A tak se zamýšlím nad podstatou této víry a omezeními, které věda má. Není totiž všemocná a její pravdy nejsou věčné a už vůbec ne absolutní. A rozhodně jí nepřidává na reputaci slepá víra a tím méně fanatismus, nebo extrémismus. Stejně jako jiným náboženstvím.