kapitán

Vrstevnicí tvýho čela
jak pramicí mezi vrásky
v zrádných vodách lásky
pluji nazdař bůh.

Jsem tak trochu dobrodruh,
bez motoru, bez kormidla,
v konvi už jen trochu jídla,
signály já z bublin mýdla
píšu SOS.

Nemám rumu
proti stesku,
ani kruhu, gépéesku
z přídě lodi
stéká rez.

Odhaduji šířky, délky
uzly, sáhy ,míle
můj kompas je beze střelky,
pravý pádlo shnilé.

Že utonu v bouři ránem,
nebo umřu hlady?
Hlavně, že já kapitánem
byl jsem v moři zrady.