ráhno

Ráhnem rozpárán
nad mořem jedním z rán
jsem z noci mrak
co nesprchl s deštěm
co chtěl ještě
vidět vlny
a tvary plný
krásných žen
a slunce svítání
a hřbety vorvaní
jen ještě jednou volání
dálek k břehům
a slova do příběhů
do knih svázaný
ty stránky průvany
stokrát otočené
jak touha mne to žene
do dalších rán
ač jsem rozpárán.