prostořeká

Prostořeká
občas i vypění
umí i vlny
tahle řeka
v setmění

Za svitu luny
v cikád křiku
jinak se jarem nemění
stále čeká
nemá jména
snad nemá ani prameny

Je jak žena
z břehu k břehům
rozvodněná
těm příběhům
nevěří
kdo do vln vstoupí
hned se topí
bez kol na hladině
je jak lapka
v lesích loupí
jak ženy lásku na Petříně.