Gobi

Na hrbech drabařů
Mongolskou stepí
jdem jako slepí
do boje..hledáme Chorchoje

Slunce pálí kolem hroby
bez zásoby pitný vody
zbloudili jsme v poušti Gobi
písek v očích,zvuky kraje
tunika mi větrem vlaje
že já vůl zas věřil v báje

Tři dny klusu od Altaje
v dunách proti proudu
vzívám rodnou hroudu
moje zlatý kanapíčko
župan,fajfku,má matičko
kampa sem to vlez
neštěkne tu pes
liška dobrou nedá
jenom kolem nekonečno
písek,země hnědá

Utahán a serván
neuvidím larvu červa
tu bez řádů jízdních
asi pojdu žízniv.