dno

Mám slunce rád
i vlny moří
a mraky do nich spadlé
až jednou budu umírat
do těch vod v prostěradle
mne hoďte z přídě v moře chřtán

Že místo hudby kormorán
zakráká smuteční
ztichne i tichý oceán
a kolem lid všech nářečí
truchlí v souostroví

Tam u dna
v světě tmy a ticha
v podmořských horách
smrt a pýcha
pospolu řasí
z murén hřbetů
a potrpí si na pietu

Tam vedle tvorů prapodivných
ulehnu spánkem spravedlivých.