zas vo ní

Pohasínám
jsem svíce kostelní
co v půli knot jí ťali
bože jsi nám
v těch chvílích oporou?
nebo jsi jako láska
jenom slovem
ve starým lese pod hřbitovem
vepsaným do kmenu
Obětinám
už dávno sežraným
dávám svou pečeť z prstenu
i plášť pláčem zmáčen
k tomu průtrž mračen
a hlasy plaček bez natáček
Ruce vzpínám
a nevím k čemu
jak starej indoš
u totemu
Zapomínám
kdy,jak a co sebou
na cestu věčnou
smrti s tebou.....