mucholapka

Jdu žitím strastí
jen tak bez náplastí
s hlavou čistou
duší nevinnou
jak narozený mimino

Čas se přísně plní
ve vráskách tety Kateřiny
a kolem okolnosti
mou duši zvolna sviní

S hodnýho kluka
co s prakem v lukách
v kvítí polehává
se prevít stává
a lhář i proutník
co kouty vymetá
je odhozenej do světa
pentagamů
..a jak kráva klamů

Jdu žitím vlastí
neznaje pastí
nemaje drápky
jsem jedním z chycených
do týhle mucholapky