Z Verony

Ztřeštěná něčím...
tříštíš smích sálem
pro tebe brečím
umřel bych málem
za to tvý málo
mý srdce křičí z plic
chci z tebe víc!

Alespoň polovic
toho co dáváš
tvý lásky z malých lžic
z kterých ukapáváš
okolo nás

Motá se čas
v tornádech letí
Monteci,Kapuleti
náměstí Signori
střechy Verony
a díla Shakespearova
a lásky slova
znova a znova
v ozvěnách krovů
budou tu existovat....