Zdiby

Jsem jako ryba mlčenlivý
a spolčen s tichem v obci Zdiby
tam za lesem u hájenky
nenajdeš na skle otisk rtěnky
samotu kolem sebe motám
u plotu vztahů,dalším botám
který udělám

Jsem sám
snad z vlastní viny
svět nemá v lásce podivíny

O nocích po lesích
z posedu s červotoči
číhají do tmy vlčí oči
...hladový

Se znám
jsem asi jiný
můj mozek umřel
...to z tý dřiny.