střenka

Tam kdysi v horách
v šumu větrů
v dědovo svetru
a botách bráchy
já toulal se nocí
nemaje strachu
ani z vlků
věřil jsem v rychlou ruku
a noži z jarmarku
u ohňů z oharků
psával jsem nebi vzkazy
s prvními mrazy
a první cigaretou
věřil jsem v kouzlo lesů
...teď s sebou nesu
vzpomínky co se pletou
a z nože zbyla střenka
a niť žití má tenká
mne houpe nad údolím
a před spaním se holím
den co den
abych byl připraven...