Akela

Ze srsti Akely
a stříbra skrání
poznáš jak dospěly
jsme znenadání
minulou neděli o vinobraní
hladil jsem stáří mojí dlaní
po ránu před zrcadlem
na čele zvadlém
v mých vrásek přímkách
pak ve vzpomínkách
jak v hracích skřínkách
dokola melodie
tam k břehům Normandie
zpátky jsem šel
a ze zdí klášterních
tam v Mont Saint Michel
vzkazy,noži vryté
co vlastně o ni víte?

Zrozena mořem,nocí a tmou
bouře ji vlasy ještě čeří
než nás dva někdy rozetnou
to vody Nilu dříve změří
jsme asi poslední
co ještě věří
...v lásku?