léto1910

V stráních
je slyšet helekání
léto tu nad vsí mává
slunce si tváře mraky chrání
a vítr pole načesává
z lesů to voní žampióny
a stříbrní se řeka
já domů běžím od Ilony
a psi tu na mne štěkaj
možná že z bot mi čouhá sláma
zmije se pletou pod nohama
a babky od vrat civý
ač se zemí spjatý
přec s ptačí perspektivy
tu kolem pátý
vstřebávám lásky divy

To bylo léto před sto lety
v mé hlavě točily se světy
jako dým z cigarety
a zápas na dva sety
uteklo to
moje boto
co mne tlačíš
ty osude kterej vláčíš
moje tělo mezi poli
moje lásko
víš jak bolí?
když se koukneš do pohádky
tím kukátkem žití zpátky.....