výpravčí Eva

Za naším domem
u nádraží
když tma si sedá
na zápraží
slýchávám vzdychat vlaky
jak tuhle je bolí
do kopců od údolí
už nestačí jim dech
a tady rez a támhle mech
a olej chybí a prasklý měch
vždyť kolik křížků na zádech
už mají sami neví
chybí jim pára
a trampů zpěvy
žákovský slevy
a kadeře Evy
pod její čepicí
píšťalka vánicí
ji jako flétna zněla
a pro nás vždycky úsměv měla
tak nějak jinačí
ta naše Eva
výpravčí.....