kánoe

Kdysi jsem věřil v nebe
...možná na pohádky
ale nehledám
cestu zpátky
neměl bych tebe
a rána z jinovatky
v kánoi lásky vratký

Slunce nám svítí
nad hlavou na dny
plujeme žitím
kde břehy zrádný
spleteni v sítích
není to snadný
a kolem vlnobití
v tý vodě chladný...

Kdysi jsem věřil v ráje
neviděl realitu
už jarem zima taje
a já tu v přítmí tvého bytu
přes žaluz koukám na střechýly
a žiju další díly
našeho seriálu
kolem nás halas z bálů
z konfet závěje
něha a naděje
někdy i strach
a z mléčných drah
jen na dosah
..láska.