Z slunečnic

Možná jsem chtěl z tebe víc
létání a splétání
nad lány žlutých slunečnic
co večerem se uklání
mezi ptáky,hejny mšic
jsem taky a chci ti říct
až skončí senobraní
budeš tou co neubrání
to léto svoji čest
já modro z nebe
zkouším snést
a v očích prach
těch polních cest
létávám i přes bolest
a spávám nocí
u škarp měst
a do vsí létám ráno v šest
a tetám tvým já splétám lest
do jídel tvých přidávám chřest
mám v rukou třes
a věz že je to běs
to věčné čekání...

Když spolknu oko havraní
tak jenom tvoji vinou
...po modrém blankytu bělavé páry hynou..