Zrady

S žlutými narcisy
teď v březnu kdy je sníh
jdu Prahou vítající
píšťalku na krysy
co jsem kdys ztratil
..dneska bych za ni zlatem platil

Ty lesy pravicí
předzvěstí disciplíny
kloň hlavu Václave
jsou tady jiní

V tom ksindlu počasí
z pod šasí burácí
motory transportérů
hlavu svou v dlaně beru
a zrady oplakávám...

Pak tobě milá mávám
z dobytčích vagónů
a strachem v oku
ta hvězda na kabátě
odtrhla z tvého boku
mou lásku věčnou...

Bolestí neskutečnou
a skoro krví vlastní
píši ti...Potom zhasni
až dočteš moje řádky
a vrať se zpátky do pohádky...

Já tady v zemi hororu
ten život vybojuju
abych zas s tebou na horu
po schodech na Petřín
stoupal vstříc lásce do peřin....