Vitráž

Přes vitráž skel klášterních
v paprscích slunce poletuje
..a padá
prach jak světská sláva
a marnost kolem nás..
proteče čas a z láskotras
a krás co hledával jsem neustále
zbyde jen prach na portále

Za tisíc roků
ve stejným oknu
a stejný vitráži
zase se odráží
ten slunce svit
a z banalit
dál bude plést
svět nitě pro bolest
a lásku
setkávání
nenávist
milování
dál budou číst
slova co raní
slova co hladí
a vítr strání
dál bude vát
a snad
pod laťováním šťítů
bude víc citu...