Pod Macochou

V hlubinách....
v tmách po staletí
po spolu bez objetí
bez dotyků
bez spojení
a přitom na dosah
jak jazyky vah
odsouzeni
k věčnému čekání
v ozvěnách volání
nocí tam mezi stalagnáty
co zmůžou pruty zlatý?
a láska nekonečná
proti odsouzení
času věčna

Snad strážcem zakleti
a z Punkvy vodou chladnou
před zraky výprav chřadnou
dvě dlaně z Verony
z těch znesvářenejch rodů
čekají marně ....vodu.