doba ledová

Už dvě stě let neusínám
a rody mé jsou vymřelé
dopíjím v sklepích stará vína
a moje hlava zapomíná
co je to mít ji na těle

Jsem přízrak tvého podlaží
ty kroky po půlnoci
nosím ji stále pod paží
a možná poznáš v krocích
v neklidu ...zakletí

Dny,roky...proletí
já druhý století
bloumám tu světem
jsem touhou spleten
z šroubovic šlechticů
a z erbu čabrak koní
z pilastrů hostinců
znaveně zhlížím
a už znám všechny děje
i pýchu trčíc z fiží
co v polích zbraně kříží
pro marnost farizeje

Už tisíc let já neusínám
a lidstvo už je vymřelé
naslouchám dávným meluzínám
co v plcích všechno semele
jara a léta se vzdali zimám
....jinak se tu nic neděje.