Jiskrník

Když v deštích vody tříšť
tříští se o skla ventilačních
ty pod dekou jsi u mne blíž
po touze lačná..začni
od skrání krkem dolů
jak ze strání když běží
naproti jaro létu
jako když sněží z věží
na okno mého parapetu

Jsi rampou mého vzletu
do výšin vrchů u Aratu
jak rád se s tebou pletu
v pletencích akrobatů

V těch výškách hlasy slýchám
a těžko se mi dýchá
pak do nočního ticha
šepoty vzdechů
a ze stěn jako v echu
mi celý týden zní
tvůj hlas v tom jiskření

Když v deštích vody tříšť
a vítr v svistu sviští
má kovadlina a hlemýžď
slýchává tvoje příští
řečené elegancí
a stěny mé jsou poctěné
tou další rezonancí.