zimní

Až paní zima uplete
ze sněhu svetry stromům
a mráz zas štětcem počmárá
okna všem domům
a sněhuláci z koštěte
mrkve a hrnců
závidět budou srncům
v závějích skotačení
a stráně jako povlečení
třpytí se v slunci
a v jednom hrnci
za naším nádražím
ještě se odráží
z podzimu listí
a všechno je tak čistý

Až paní zima přikryje
nás svoji duchnou něhy
rampouchy ..u cest závěje
tak jako loňský sněhy
zas budou stejně studit
budeme se budit
do ledových rán
a v polích hejna vran
a vítr zametá
na střechách zbytky sazí
a kolem vánoc

... jsme si drazí